ČASTÉ  OTÁZKY  A  ODPOVĚDI  o regresní  terapii

 

1. NENÍ  REGRESE  NEBEZPEČNÁ ?

2.  NEMŮŽE  DOJÍT  NAOPAK  KE  ZHORŠENÍ  STAVU ?

3.  CO  KDYŽ  SE  MI  NĚCO  DALŠÍHO,  NĚJAKÝ  DALŠÍ  PROBLÉM,  NAOPAK  JEŠTĚ  PŘIDÁ ?

4.  NENÍ  REGRESE  NEPŘÍJEMNÁ ?

5.  NENÍ  TATO  METODA  ZNEUŽITELNÁ ?

6.  JAK  PROBÍHÁ  VLASTNÍ  TERAPIE ?

7.  JAK  DLOUHO  TO  TRVÁ ?

8.  KDO  VŠECHNO  MŮŽE  REGRESI  PODSTOUPIT  ?

9.  JSOU  NĚJAKÉ  PŘEKÁŽKY  PRO  PODSTOUPENÍ  REGRESE ?

10.  ÚČINKUJE  REGRESE  POKAŽDÉ  ?

11.  EXISTUJÍ  MINULÉ  ŽIVOTY  ?

 

 

1.  NENÍ  REGRESE  NEBEZPEČNÁ ?

Samotné vybavení a znovuprožití nějaké události z minulosti nebezpečné není.

 

2.  NEMŮŽE  DOJÍT  NAOPAK  KE  ZHORŠENÍ  STAVU ?

Pokud je regrese provedena správně, tj. kompletně a za spolupráce klienta,
tak nemůže, naopak.

 

3.  CO  KDYŽ  SE  MI  NĚCO  DALŠÍHO,  NĚJAKÝ  DALŠÍ  PROBLÉM,  NAOPAK  JEŠTĚ  PŘIDÁ ?

Při správně provedené terapii se zpracují i takové potíže, které se´objevily´ až během terapie.
Obvykle se tyto další potíže totiž neobjevily či nezpůsobily až během terapie, ale byly součástí problému
už od začátku, jen si je klient neuvědomoval jako součást problému, nebo byly zanedbatelné ve srovnání
s "hlavním" problémem, který když již v průběhu terapie z větší části odezněl, dostaly se ´ke slovu´ i ty menší.

 

4.  NENÍ  REGRESE  NEPŘÍJEMNÁ ?

Vzhledem k tomu, že zpracováváme nepříjemné, traumatické události, lze říci, že do určité míry nepříjemná je.
Při opakovaném procházení událostí bývá intenzivních, pro někoho třeba i trochu nepříjemných, několik prvních průchodů (="znovuprožití"), je to ovšem velmi individuální, a záleží to ale také na komplikovanosti události.
Obecně - pokud zpracovávám ´jednodušší´ událost, např. zlomenou ruku, budou průchody kratší
a tudíž ona nepříjemná doba také, pokud zpracováváme složitější události, např. autonehodu
s mnoha následky a komplikacemi, nepříjemná doba bude logicky delší. 
U lehčích událostí bývají nepříjemné třeba jen první 2 - 3 průchody, protože je zde méně
nepříjemných somatik, emocí a myšlenek, u složitějších bývá těchto nepříjemných jevů více,
tudíž i možnost vícero nepříjemných průchodů.

 

5.  NENÍ  TATO  METODA  ZNEUŽITELNÁ ?

Zneužitelnost ze dvou hledisek : metoda jako nástroj, a etika terapeuta.
Metoda jako nástroj – není zneužitelná, na rozdíl např. od hypnózy apod. , protože regrese probíhá
téměř při vědomí klienta resp. v hladině alfa - stav na pomezí vědomí a lehkého spánku,
z něhož se klient může sám bez pomoci terapeuta kdykoliv probrat a
třeba se zvednout a odejít, má zkrátka po celou dobu terapie sezení pod kontrolou, takže není možné ze strany terapeuta, např. vkládání nějakých jiných, cizích myšlenek, programů atd. do klientovy psychiky.
Toto je možné při hlubších úrovních vědomí, beta, gama a atd., ke kterým dochází např. při hypnóze a
na jejichž průběh si klient po skončení terapie, na rozdíl od regresí, nepamatuje a nemá tudíž tuto záležitost
pod svou kontrolou, průběh regrese si klient tudíž pamatuje
(i když obvykle během pár hodin po terapii odezní, jak u koho).
Etika terapeuta – v lidských dějinách bylo zneužito, námi lidmi, snad již všechno, čeho zneužít lze.
Každý z nás se během svého života jistě někdy setkal s nerovným a falešným jednáním, lží a následným zklamáním, a to i z takové strany, ze které to nečekal. Díky takovým zkušenostem si pěstujeme nejen opatrnost, ale i určitou intuici, která nás dále provází životem.
Jistě se při výběru terapeuta budeme řídit obojím, a dále zkušenostmi a doporučeními lidí, kterým věříme.
Terapeutů je mnoho, jistě si dáte s výběrem záležet, dejte na svou intuici, nic neuspěchejte. Věřte sami sobě.

 

6.  JAK  PROBÍHÁ  VLASTNÍ  TERAPIE ?

Terapie probíhá jako řízený, cílený rozhovor, klient a auditor ( z řeckého audio = naslouchat )
sedí naproti sobě v křeslech
( lidi velmi nemocné nebo s polámanýma nohama nechá, pochopitelně, terapeut ležet a sedí vedle ),
při vědomí, nepoužívá se zde hypnóza nebo jiné výrazně změněné stavy vědomí,
využívá se asociativní technika vybavování si za bdělého stavu.
Při sezení má klient zavřené oči, aby se mohl dobře soustředit, zároveň ale vnímá vše, co se děje v jeho okolí.
Dohodneme se na tématu, které se bude zpracovávat, přesně formulovaný problém je pro terapii nezbytný.
Tento úvodní pohovor a analýzu stavu provádím pokaždé, zejména pak v případech,
kdy klient nemá přesně stanoveno co chce řešit,
má např. vícero potíží a pro něj samotného je komplikované se ve své situaci vyznat.
Začne se událostí - situací, kterou si klient dobře pamatuje a tu několikrát, opakovaně projde - tj. popisuje,
co se v dané chvíli děje a
zaměřuje se především na svoje pocity fyzické i psychické, které vnímá i při sezení.
Vrací se v čase ke starším a starším událostem, kde se potíže vyskytují, až objeví tu, kde je příčina.
Opakovaným procházením událostí se docílí odreagování potíží a přejde se k další, starší události,
kde se opět vyskytuje příčina.
Po vyhledání a zpracování všech příčin je terapie ukončená.
Někdy je vhodné se během terapie spojit s někým nepřítomným, této práci se říká
´komunikace přes medium´, anebo pomoci i někomu přítomnému, i když dosud nevnímanému,
této fázi říkáme ´práce s přivtělenými dušemi´ či ´odvádění duší´ .
Auditor si při sezení dělá psaný záznam do bloku nebo notebooku,
v němž si průběžně kontroluje stav klienta a průběh regrese,
před dalším sezením pak stačí jen nahlédnout do záznamu, zorientovat se a může se pokračovat.

 

7.  JAK  DLOUHO  TO  TRVÁ ?

Jedno sezení trvá 2 - 3 hodiny, k odstranění problému nebo jeho významné eliminaci
je obvykle zapotřebí několika sezení.
Není zapotřebí stovek hodin, spíše desítek, záleží to na několika faktorech - řešený problém, počet příčin problému, vybavovací schopnosti a komunikační zpoždění u klienta, znalosti a zkušenosti terapeuta a síla jeho záměru apod.,
před terapií samotnou lze toto obtížně odhadnout, opět se zde vyplatí, především klientovi,
být k terapeutovi i k sobě maximálně otevřený a upřímný, prostě spolupracovat.
Pod 5 sezení jde málokdo, stává se to spíše vyjímečně. Častější jsou desítky hodin, kdo na sobě chce opravdu zapracovat a zbavit se nejen jednoho problému, není vyjímka 200 hodin.
Je třeba si uvědomit, že co jsme si způsobovali tisíce, možná miliony let, nezmizí během pár hodin,
tak nejsme stavění ani psychicky, ani duchovně.

 

8.  KDO  VŠECHNO  MŮŽE  REGRESI  PODSTOUPIT  ?

Jen ten, kdo na sobě chce pracovat a kdo je ochoten něco pro sebe udělat.
Všichni máme paměť. Blokády paměti se dají odstranit, blokády komunikace se dají přerušit.
Pokud klient mluví, slyší, vybavuje si a spolupracuje, je to základní předpoklad a může se začít pracovat.
Pokud je komunikace narušena, nejdřív se musí eliminovat tento zádrhel a teprve potom začít pracovat,
ale jde to, jen to pak celé prostě déle trvá.
Pokud s klientem nejde momentálně pracovat klasickou metodou, je např. v bezvědomí,
na opačném konci planety, ještě se nenarodil apod., komunikace probíhá přes medium, neboli
´rozhovor na dálku´ prostřednictvím média - blízkého člověka klienta, např. rodič apod.
Tuto schopnost má každý z nás a dá se časem slušně rozvinout.
Podobně to platí např. u malých hyperaktivních dětí nebo naopak starších lidí s malou mozkovou aktivitou.

 

9.  JSOU  NĚJAKÉ  PŘEKÁŽKY  PRO  PODSTOUPENÍ  REGRESE ?

Překážky si stavíme jen my sami.
Pokud opravdu chci zapracovat na eliminování svých potíží,
tak je třeba nahlížet trochu jinak na hlášky resp. programy typu
"tohle nejde", "tohle neumím", "tohle nezvládnu", nebo "tohle je dědičné", atd.,
kouknout jim pod pokličku a uvědomit si PROČ tohle nejde a co mi v tom brání,
zkrátka přestat se alibisticky vymlouvat a
omlouvat a neklást si předem limity, často zbytečně.
Jsme hodně zvyklí nechat se vodit za ručičku a nenést odpovědnost za vlastní život.
To je ale základní věc, kterou je třeba na své cestě udělat - přijmout zodpovědnost za svůj život,
přiznat si, že jsem si to uvařil sám,
byť se mi to nelíbí, podívat se na sebe každý večer do zrcadla a říci si :
"Ahoj, tak co, mohl za tvoje dnešní činy někdo jiný ? Opravdu ?"

 

10.  ÚČINKUJE  REGRESE  POKAŽDÉ  ?

Zkušenost ukazuje, že lidem pod dlouhodobým vlivem  psychofarmak (= prášky na uklidnění, na spánek apod.) nebo tvrdých drog , byť třeba již v době dávno minulé, se jejich potíže časem vracejí,
nedaří se jim udržet si abreakci (= odreagování potíží),
jakkoliv si vybavují a procházejí událostmi + - bez problémů a právě tak i dosáhnou kýžené abreakce.
Nevíme proč, bohužel. Lze jen odvodit, že tyto preparáty ovlivňují naši psychiku takovým způsobem a do té míry,
že prozatím neznáme způsob, jak tyto změny napravit.
HAP se stále řadí mezi alternativní směry a tudíž se jí nedostává potřebné podpory vědy a
dlouhodobějšímu výzkumu, auditoři (= HAP terapeuti) tedy mluví jen sami za sebe, ze svých zkušeností.
Na tomto příkladu je vidět, že psychika je stále z velké míry neprozkoumaná, téměř neznámá, (oficiálně),
i když ing. Dragomirecký se přiblížil jádru pudla ve své Teorii osobnosti ( https://www.dragomirecky.cz/novy/index.php?option=com_content&view=article&id=48&Itemid=53 ),
stále netušíme spousty základních věcí, např. kde najdeme naši paměť atd.
Někteří auditoři se raději do práce s takovými klienty vůbec nepouští a lze je chápat,
kdo by chtěl mít pošpiněný pracovní rejstřík neúspěchem, navíc s následnou antireklamou v případě lepším,
různými kontrolními úřady na krku či jinými libůstky jako poděkování za snahu ze strany klienta v případě horším.
( poznámka : toto není paranoia, ale konkrétní situace, jak moje - v menší míře, tak pár mých kolegů ).
Vždyť auditor je také jen člověk se svým životem a starostmi o něj a své blízké.
Já neodmítnu klienta s žádným problémem (nemá-li např. v úmyslu manipulovat svým okolím při práci přes medium),vždy ho ale na úvod seznámím stručně se schématem regresí a tudíž i možným rizikem
výše jmenovaným.

 

11.  EXISTUJÍ  MINULÉ  ŽIVOTY  ?

Existují minulé životy? Je pravda, že se můžeme „vrátit“ třeba do patnáctého století?
Praxe HAP nasvědčuje tomu, že člověk prožívá ne jeden, ale mnoho životů za sebou tak, jak
 o tom hovoří některé východní duchovní nauky, které reinkarnaci pokládají za něco samozřejmého.
Podobně se vyjadřovala i křesťanská bible ještě předtím, než na přání císaře Justiniána a ve spolupráci s papežem Vigiliem byly okolo roku 55o n.l. informace o reinkarnaci odstraněny.
Naše současná věda (fyzika, astronomie, matematika) toho ví zatím o času a prostoru poměrně málo (tedy ta oficiální). Něco nám napovídá Einsteinova teorie relativity, něco – spíše v podobě sci-fi
- se dozvídáme např. ve zprávách o tzv. Filadelfském pokusu,
něco můžeme odvozovat ze zpráv lidí, kteří se ve změněném stavu vědomí
dostávají do jiných sfér či dimenzí.
Jak současná teoretická fyzika, tak praxe některých meditujících lidí se zdá svědčit o tom,
že čas a prostor v té podobě, v jaké si ho obvykle představujeme, neexistuje.
Vypadá to tak, že pravděpodobně veškerá minulost, přítomnost i budoucnost
existují současně tady a teď.
Z tohoto pohledu by pak bylo správnější hovořit nikoliv o „minulých“, ale o „paralelních“ životech.
Znamená to, že bychom existovali „současně“ jak v „minulosti“, tak i v „přítomnosti“ a „budoucnosti“.
Některé praktické výsledky se to zdají potvrzovat.
Když půjdete do své vlastní minulosti nebo minulosti klienta, zjistíte, že je možné si vybavit události nejen z ranného dětství, ale že je možné jít i do doby vlastního narození, pak ještě před tuto dobu do doby prenatálního života i do minulosti ještě hlubší - do staletí i tisíciletí dávno uplynulých.
Jestliže se vaše myšlení představě, že je něco takového možné brání, nevadí.
Není zde naším cílem vést filosofické diskuse na téma nesmrtelnosti.
Stačí že připustíte, že se vám během auditování může vybavit něco, co bude jakoby z nějaké minulosti a vy si můžete myslet, že je to třeba fantasie. Zjistíte ale, a to je z hlediska terapeutického podstatné, že jestliže nějakou takovou „fantasijní“ událost zpracujete tak,jako událost reálnou, třeba událost z minulé dovolené, bude z toho mít klient stejný prospěch, jako ze zpracování události „reálné“ -
zbaví se nějakých svých potíží. A to je hlavní a podstatné.
Ať je tomu tedy ve skutečnosti jakkoliv, ať název „minulé životy“ odpovídá skutečnosti nebo ne,
důležité je, že psychoterapeutická praxe využívající regrese do „minulých“ životů přináší klientům prospěch.

 

CHYBÍ-LI VÁM ZDE NĚJAKÁ OTÁZKA S ODPOVĚDÍ, OBRÁŤTE SE NA MĚ A JÁ VÁM ODPOVÍM.